20
 1 “Nebeské království je totiž podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici.  2 Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici.  3 A když okolo třetí [denní] hodiny vyšel ven, uviděl jiné, jak stojí na tržišti a zahálejí.  4 Řekl jim tedy: ‘Jděte i vy na tu vinici a dám vám, co bude spravedlivé.’  5 A oni šli. Potom znovu vyšel ven kolem šesté a deváté hodiny a udělal totéž.  6 Když potom vyšel kolem jedenácté hodiny, našel jiné, jak stojí a zahálejí. Řekl jim: ‘Proč tu stojíte a celý den zahálíte?’  7 Oni mu řekli: ‘Protože nás nikdo nenajal.’ Řekl jim tedy: ‘Jděte i vy na tu vinici a dostanete, co bude spravedlivé.’  8 Když pak nastal večer, řekl pán vinice svému správci: ‘Zavolej dělníky a zaplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.’  9 A když přišli ti, [kdo byli najati] kolem jedenácté hodiny, dostali každý po [jednom] denáru.  10 Když pak přišli ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý [jeden] denár.  11 A když ho dostali, začali reptat proti hospodáři.  12 Říkali: ‘Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme nesli břemeno [celého] dne a horko.’  13 On však jednomu z nich odpověděl: ‘Příteli, já ti nekřivdím. Copak ses se mnou nedomluvil na denáru?  14 Vezmi si, co je tvoje, a běž, já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě.  15 Copak si nesmím na svém dělat, co chci? Anebo máš závistivé oko, protože jsem dobrý?’  16 Takto budou poslední první a první poslední. Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených.”  17 A když Ježíš putoval vzhůru do Jeruzaléma, vzal si na cestě svých dvanáct učedníků stranou a řekl jim:  18 “Hle, jdeme do Jeruzaléma a [tam] bude Syn člověka vydán velekněžím a zákoníkům a [ti] ho odsoudí k smrti.  19 Vydají ho pohanům, aby se [mu] vysmívali, zbičovali [ho] a ukřižovali, ale třetího dne bude vzkříšen.”  20 Tehdy k němu přišla matka Zebedeových synů se svými syny, klaněla se mu a o něco ho prosila.  21 Řekl jí tedy: “Co chceš?” Ona řekla: “Řekni, ať tito dva moji synové mohou sedět ve tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.”  22 Ježíš jí ale odpověděl: “Vy nevíte o co prosíte. Můžete pít kalich, který já mám pít, a být pokřtěni křtem, kterým se já křtím?” Řekli mu: “Můžeme.”  23 [On] jim řekl: “Můj kalich budete opravdu pít a křtem, kterým se já křtím, budete pokřtěni, avšak dát [vám] sedět po mé pravici a po mé levici, to není má věc, ale [patří] těm, pro které [to] připravil můj Otec.”  24 A když to uslyšelo [ostatních] deset, rozhořčili se na ty dva bratry.  25 Ježíš je ale zavolal k sobě a řekl: “Víte, že vládcové národů nad nimi panují a velikáni nad nimi užívají moc.  26 Tak to ale mezi vámi nebude. Kdokoli by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem.  27 A kdokoli by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem.  28 Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé.”  29 Když pak vycházeli z Jericha, šel za ním veliký zástup.  30 A hle, dva slepci sedící u cesty uslyšeli, že tudy jde Ježíš a vykřikli: “Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!”  31 Zástup je přísně napomínal, aby mlčeli, ale oni křičeli [tím] více: “Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!”  32 Ježíš se tedy zastavil, zavolal je a řekl: “Co chcete, abych pro vás udělal?”  33 Oni mu řekli: “Pane, ať se otevřou naše oči.”  34 Ježíš se tedy, naplněn soucitem, dotkl jejich očí a oni ihned prohlédli a šli za ním.